Alvin Lucier

Gareth Davis – Bass Clarinet
Rutger Zuydervelt – Field Recordings

CD on God Records, released 01 August 2014

A – (Ostrava) Memory Space
B – (Krakow) Memory Space

 
 
 
 
 
 

“Go to outside environments (urban, rural, hostilc, bcnign) and record by any means (memory, written notations, tape recordings) the sound situations of those environments. Returning to an inside performance space at any later time, re-create, solely bv means of your voices and instruments and with the aid of your memory devices (without additions, deletions, improvisation, interpretation) those outside sound situations.”
Alvin Lucier

The central concept behind Alvin Lucier’s Memory Space is the representation of another time and place through the use of a new set of sounds. In his instructions, Lucier asks the performer/s to go to an environment and record by any means (notes on paper, graphics, audio recording or by memory) the sound situations that are present, then, at any later time, in a different space, attempt to recreate that situation. The purpose of the work is to avoid elaboration or embellishment, but given that any action of recreation is still relative, a process of navigation through an excess of material, it becomes an impression, on occasion strikingly clear, at other times lost in a haze, with the very attempt to avoid narrative providing one.

 

REVIEWS:

HisVoice

Anglický basklarinetista Gareth Davis hraje striktně napsanou hudbu stejně jako konceptuálně skládanou (od Johna Cage po Christiana Marclaye), svobodnou improvizaci, experimentální rock i elektronický sound-art. U nás se představil v rámci festivalu Alternativa letos 12. 11. společně s Elliottem Sharpem při interpretaci Sharpovy grafické partitury Sylva Sylvarum. Tu si vystřihne i 26. 11. na druhém dni festivalu Contempuls 7 v klášteře sv. Anežky ve zcela jiné konstelaci s rakouským kontrabasistou Ulim Fusseneggerem a na stejném místě doprovodí i Neue Vocalsolisten Stuttgart.

Vydavatelství GOD Records oslovilo Garetha Davise, aby vytvořil dle svého výběru sérii Prescribed course of action, která by mapovala jeho interpretace nejrůznější „instruované“ hudby. Jako první si vybral dílo Memory Space (1970) od amerického konceptuálního skladatele Alvina Luciera (1931), které je determinováno místem, kde se provádí a jehož jméno má být vždy uváděno v závorce před názvem samotným. Opus je určen pro libovolný počet vokalistů nebo hráčů na akustické nástroje. Základem je pak terénní nahrávka, o kterou se na tomto LP postaral Rutger Zuydervelt, který měl na starosti i celý processing. Na první straně najdeme (Ostrava) Memory Space s nádražním hlášením příjezdů a odjezdů vlaků, což svým způsobem dává nahrávce pozitivní nervozitu cestovní horečky a jistou otevřenost. Je to příslib čehosi nového – zkrátka vyzvání na cestu. (Krakow) Memory Space je naopak mnohem statičtější, ponurejší, abstraktnější a jakoby zabíhá až do mikroskopických detailů než aby vystihovalo atmosféru města. Každopádně právě toto srovnání skvěle odhaluje možnosti (možná i meze) Lucierova záměru.

Davisovy interpretace dnes již svým způsobem klasických děl jim bezesporu vdechují nový život a zpřístupňují je současným posluchačům. Celá série by ve finále mohla být na dvanácti až patnácti vinylech a zatím se připravuje vydání Black Series od Petera Ablingera (což je ovšem veskrze nová záležitost pro rockovou kapelu), ale na přetřes by měl přijít i Cage či Stockhausen.

Petr Slabý